Za vlády Kateřiny Medicejské společné snahy francouzských a italských umělců o znovuobjevení antického divadla vyústily do jevištní dramatické formy nazvané ballet de cour, dvorský balet. (V Itálii tytéž snahy vedly ke vzniku opery.)
Ballet de cour představoval syntézu instumentální hudby, zpěvu, recitace a tance. Pro silný vizuální účinek těchto představení byly nezbytné bohaté kostýmy, dekorace, rekvizity a důmyslná jevištní technika.
Tanec byl u těchto představení zpočátku méně zastoupenou složkou, postupně si však získával stále větší prostor. Byl vytvářen z kroků, které tanečníci (šlechtici) znali z běžných společenských tanců a které byly zakomponovány do proměnlivých geometrických obrazců. Hlavní role tančívali představitelé nejvyšší dvorské šlechty, bývali však najímání i profesionálové - pro obtížné kroky, skoky a akrobatické prvky a groteskní tance (mohli tančit i sloužící).
Slavným představením tohoto druhu bylo taneční divertissement, uspořádané na počest polských vyslanců, kteří přijeli Jidnřichu III. nabídnout polskou korunu (1573), a především Ballet Comique de la Reine (Komický balet královnin), předvedený v Louvru roku 1581. Organizátorem obou těchto slavností byl Ital Belgioso Baltazarini (Beaujoyeulx)
Ballet de cour zůstal u francouzského dvora oblíbený jako součást četných slavností po celé 17. století (jen během let 1600 - 1620 bylo provedeno 96 baletů).
Kategorie: Encyklopedie