Bassa danza je italský výraz, francouzsky je to basse danse, španělsky baxa nebo baixa (čteno baša); znamená nízký tanec – tedy tanec tančený při zemi, bez poskoků.
Tento druh tance se rozšířil po celé kulturní Evropě v 15. století a přesáhl až do první poloviny století šestnáctého. Z různých zemí se dochovalo několik písemných pramenů, které se na basse dances přímo zaměřují, je však znát, že byly psány pro ty, kteří tyto tance znali - jako připomenutí konkrétních choreografií, případně návod, jak tančit na vysoké úrovni.
K nejdůležitějším písemným pramenům z 15. století patří:
V 16. století psali o stylu basse dances ještě
Dá se předpokládat, že v různých zemích se basse dances tančily s jistými drobnými rozdíly. Vždy to však byly tance kráčivé, využívající efektního vyhoupávání na špičky1) a provedené v pomalém důstojném tempu, byly to nejvznešenější tance 15. století. Jak říká Domenico da Piacenza: "Jsem bassadanza, královna misury, a zasloužím si nosit korunu."
Tance typu basse dances mají své vnitřní zákonitosti a svou logiku, ale chce to svůj čas, než jim člověk porozumí. Basse danse sestává z úklon, z kroků jednoduchých, dvojitých, kroků stranou, zpětných kroků a zhoupnutí v pořadí, které se na první pohled jeví jako náhodné a bez řádu. Schéma těchto tanců spočívá v rozlišení určitých krokových skupin (říká se jim mesures) - tak například po sobě vždy následují dva jednoduché kroky a po nich jeden nebo tři nebo pět dvojitých kroků… Jako zpestření se používají úkroky stranou nebou v couvání.
Basse dances zpravidla začínají a končí poklonou. Prostorově bývají řešeny velmi jednoduše, páry prostě rovně kráčejí za sebou, až kam jim prostor dovolí, pak se obrátí a jdou zase zpět. Opravdu výjimečně se objeví nějaká prostorová variace, např. v La Danse de Cleues (Bruselský rukopis) tanečníci opisují kroužky v prostoru.
To se ale netýká italských basse danze 15. století, které bývaly prostorově řešeny dost zajímavě - vždyť je také vymýšleli slovutní taneční mistři. Italské basse danzes sice používají podobné kroky a prvky jako francouzské nebo španělské tance tohoto typu, stylem jsou ale mnohem nápaditější a komplikovanější a připomínají spíše balleti - např. Venus. Bassa danza byla totiž v Itálii v 15. století nejen samostatným tancem, ale také součástí komponovaných tanců zvaných ballo jako jedna se čtyř používaných misur.
Pro bližší studium těchto tanců doporučuji podívat se na stránky Mikuláše Bryana, který do češtiny přeložil Úvod k Bruselskému rukopisu a spisu J. Moderna o nízkém tanci.
1) Pokud na sobě máte dlouhou sukni s vlečkou, je vyhoupnutí na špičky jeden z nejefektnějších a nejladněšjích pohybů, který si můžete beztrestně dovolit.
Kategorie: Enc-Quattrocento | Encyklopedie