Bianca Cappello

Scipione Pulzone: Bianca Capello

Bianca Capello, provdaná de Medici, (1548 - 1587)

Velkovévodkyně toskánská, druhá manželka Francesca I. de Medici.

Pocházela z Benátek, kde její otec Bartolomeo Cappello patřil k nejbohatším a nejvznešenějším šlechticům. Dosáhla sice postavení první dámy Toskánska, ale nebyla ve Florencii všeobecně oblíbená. V době, kdy se s ní Francesco I. oženil, měla za sebou dost dobrodružnou minulost: v patnácti letech se zamilovala do mladého Florenťana Pietra Bonaventuriho a uprchla s ním do Florencie, kde se za něj provdala; protože se tak ale stalo bez svolení jejího otce, bylo to považováno za únos a urážku rodiny i Benátek. Po intervenci velkovévody Cosima I. se Benátky vzdaly požadavku Biančina návratu a uvěznění a otec se spokojil alespoň s tím, že Biance nikdy nevyplatil věno (jehož se pak marně domáhal i druhý manžel Francesco I. de Medici).

Bianca poměrně brzy okouzlila Cosimova staršího syna Francesca a stala se jeho milenkou. Francesco ji zahrnoval bohatými dary a obklopil ji přepychem, což se mnohým Florenťanům nelíbilo. Pietro Bonaventuri nepřekážel, zprvu byl uchlácholen místem u dvora, roku 1572 byl zavražděn za ne zcela vyjasněných okolností. Roku 1578 zemřela Francescova manželka Johanna Habsburská a on se jen několik měsíců poté tajně oženil s Biancou; manželství pak bylo veřejně oznámeno v červnu 1579. Ani to jí na oblibě přiliš nepřidalo, rodina Medici ji ráda neměla, a obzláště ji nenáviděl Francescův bratr, kardinál Ferdinando de Medici.

Do dějin tance vstoupila Bianca díky tomu, že jí význačný taneční mistr Fabritio Caroso dedikoval svou první taneční sbírku Il Ballarino, která vyšla tiskem roku 1581. Kromě toho jí ve sbírce ještě věnoval dva tance, Alta Regina a Alba Novela.

Naskýtá se (nepotvrzená) domněnka, zda právě tato dedikace a případná Biančina přízeň nepřipravila Carosa o další kariéru u florentského dvora poté, kdy došlo k  vystřídání vládců. Bianca i její manžel, velkovévoda Francesco, zemřeli za podivných okolností ve stejný den, 17. října 1587, na malarickou horečku, šířily se však fámy o smrti jedem. Francescův bratr a nástupce Ferdinando I. odmítl nechat Biančino tělo uložit v honosné hrobce Medicejských, a na otázku, kde má být pohřbena, odpověděl: "Kdekoli, my ji mezi sebou nechceme."1).

1) HIBBERT, Christopher, Vzestup a pád rodu Medici, kapitola XXI; Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1997).

Kategorie: Enc-Cinquecento | Encyklopedie