Caroso

Fabritio Caroso

Marco Fabritio Caroso da Sermoneta (ca1527 – ca1605)

Patří k nejvýznamnějším italským tanečním mistrům 16. století.

Je autorem dvou tanečních sbírek:

Il Ballarino je prvním uceleným dílem popisujícím taneční styl italské vrcholné renesance (Cinquecento), kromě popisů kroků, variací a tanců obsahuje i četné autorovy úvahy a pokyny ke správnému provedení tanečního umění. Tato kniha silně zapůsobila na Cesare Negriho, který jí i Carosovi ve svých sbírkách Le Gratie d'Amore a Nuove Inventioni di Balli vyslovuje velkou chválu a úctu. Il Ballarino dokonce do jisté míry posloužil jako vzor Negriho sbírek - ve strukturování textu a ve stylu popisu tanců, některé popisy kroků Negri dokonce přejal doslovně.

Druhá Carosova sbírka představuje výrazný posun v autorových názorech na tanec a jeho správné provedení a je dokladem zpřesnění a vycizelování tanečního stylu, který ale v jeho podstatě nemění. Tato sbírka obsahuje jiné tance, některé jsou ale přepracovanou verzí tanců první sbírky; v těchto případech Caroso vysvětluje, proč se tanec netančí stejně jako dříve a proč je nová verze správnější. Na rozdíl od tanců z Il Ballarina všechny vytvořil nebo přepracoval sám Caroso. V této sbírce jsou také podrobněji rozpracována doporučení (Avertimenti), jimiž se mají tančící řídit, a tato doporučení jsou předkládána formou dialogu mezi mistrem a žákem, což v první sbírce není.

Caroso byl výborným tanečníkem a tanečním mistrem s významnou klientelou. O jeho životě se ale mnoho podrobností neví, můžeme je pouze odhadovat z údajů a poznámek v jeho dílech. Není známo ani přesné datum jeho narození - bylo to někdy v letech 1525 až 1535 v Sermonetě. Caroso byl pravděpodobně žákem M(essera) Battistina, jenž je označen jako autor některých choreografií v Carosově sbírce Il Ballarino.

Protože mnohé z tanců jsou věnovány členům rodiny Orsini a římským dámám, usuzuje se, že Caroso nějakou dobu žil a působil v Římě.

První sbírka je věnována Biance Cappello, velkovévodkyni toskánské, manželce Francesca I. de Medici. Druhou sbírku Caroso věnoval vévodovi a vévodkyni z Parmy - donu Ranucciovi Farnese a doně Margharitě Aldobrandina. Tyto dedikace naznačují jisté vazby k oběma dvorům, nelze z nich však jednoznačně usoudit, že tam Caroso skutečně jako taneční mistr působil.

Po vydání druhé sbírky Carosovy stopy mizí, není známo ani přesné datum jeho smrti.

Druhá Carosova sbírka vyšla tiskem ještě jednou, v Římě roku 1630, ovšem pod novým názvem: Raccolta di varii balli fatti in occorrenze di nozze e festini da nobili cavalieri e dame di diverse nationi. V té době už byl ale Caroso po smrti.

Kategorie: Encyklopedie | Taneční mistři | Enc-Cinquecento