Continenza

Taneční prvek italských tanců - balli.

Za dvě století prodělala vývoj a změnu. V 16. století je continenza táhlý a důstojný, nikoli však velký1) úkrok, na rozdíl od spíše svižné ripresy (rovněž úkrok). V 15. století tomu bylo přesně naopak - ripresa byla pomalá a důstojná a continenza svižná. To ovšem neznamená, že ripresa v tancích 15. století je totéž, co continenza v tancích 16. století.

Continenza v tancích 16. století patří mezi zdvořilostní záležitosti a většinou se provádí v začátku tanců hned po úvodní pokloně - continenza doleva a continenza doprava. Není to však striktní pravidlo, Continenza se může objevit i v průběhu tance a v kombinaci s jinou taneční variací - ripresa.2)

Provedení (16. století)

Malý úkrok levou nohou doleva doprovázený snížením těla, přísun pravé paty k levému nártu (chodidla nejsou paralelní), v závěru zdvih na špičky a pokles na celá chodidla.
Podle Carosa i Negriho se při něm člověk má poněkud hrdě nést a tak trochu nadouvat jako páv - tím, směrem, kam tento úkrok provádí. Nabádají také, aby tanečníci neopomíjeli klesání a zvedání těla, protože by to byl způsob příliš "suchý" a nezdvořilý, i kdyby se prováděl rytmicky přesně.

Oba zmínění taneční mistři ve svých regolích uvádějí dvě: continenza grave a continenza minima. Provádějí se stejně, ale continenza minima za poloviční dobu.

1) Caroso i Negri hovoří o vzdálenosti "čtyři prsty".

2) Na jinou kombinaci jsem zatím nenarazila.

Kategorie: Encyklopedie | Enc-Cinquecento