Diobono

250px|thumb|right|Karel IX., mecenáš Pompea Diobona. Autorem portrétu je François Clouet.

Pompeo Diobono, jeden z nejvýznamnějších tanečních mistrů 16. století. Byl učitelem Cesara Negriho, který mu ve svých sbírkách ve výčtu tanečníků věnuje a prokazuje velkou úctu.

Diobono byl původem Miláňan. V tomto městě vychoval zdatné a slavné žáky, z nichž jsou kromě Negriho známi ještě Martino da Asso, Pietro Francesco Rombello, Gio. Battista Varade - všichni jmenovaní vedli úspěšné taneční školy.

Negri svého mistra popisuje jako muže, kterého příroda obdařila hbitým, krásným a souměrným tělem a jemuž má patřit koruna mezi mistry tanečního umění. Prý i ten, kdo ho neznal, musel s jistotou poznat, že má před sebou skutečného tanečníka - podle jeho živé chůze, postoje těla a elegance (gratia), jíž doprovázel všechny své pohyby.

Na žádost Monsignora di Brisacco, Vicekrále v Piemonte, odešel Diobono spolu s ním do Francie; po jeho odchodu roku 1554 pak začal v Miláně vyučovat Negri. Diobono byl ve Francii mimořádně úspěšný, působil na dvoře francouzského krále Jindřicha II. a ten ho pověřil výchovou svého druhého syna, vévody Karla Orleánského, pozdějšího krále Karla IX.

Diobono byl skvěle placen: 200 franků dostával jako tanečník, 260 franků jako valletto di camera, k tomu důchod 1000 franků a 160 franků na ošacení. Ze strany různých knížat dostal prý v krátké době tolik darů, že je nelze ani vypočítat. Po smrti Karla IX. Diobonovi všechny jeho platy a posty potvrdil i nový král, Jindřich III., a to dokonce i pro jeho potomky. Do Itálie už se pravděpodobně nevrátil, prý mu ani nebyl dopřán natolik dlouhý život, aby se mohl potěšit odměnami, kterých se mu dostalo za jeho úsilí.

Kategorie: Enc-Cinquecento | Encyklopedie | Taneční mistři