Pochodňové tance

Manželé Isabella Albert měli podívanou rádi. Zde na obraze Hieronyma Franckena ml. (1623), na návštěvě soukromé galerie.

Tance, při nichž tančící nesou živý oheň, ať už ve formě zapálené pochodně nebo hořící svíce, navozují dojem mimořádné události a slavnostní atmosféry - a právě z těchto důvodů bývaly tančeny i v období, které označujeme jako renesance. Je to případ taneční hry spojené s předáváním světla, kterou popisuje ArbeauOrchésographii pod názvem Branle du Chandelier (Svícnový bránl) nebo Branle du Torche (Pochodňový bránl).

Tance s pochodněmi byly provozovány i v italském prostředí. Cesare Negri ve svých sbírkách uvádí dva, které sám vytvořil, v obou případech šlo o tanec pro podívanou, který předvedli významné milánské osobnosti k poctě významné návštěvy - infantky Donny Isabelly d'Austria, která tance shlédla při slavnosti ve vévodském paláci v Miláně v 18. července 1599, spolu se svým manželem Albertem a papežským legátem, kardinálem Františkem Dietrichsteinem. Při slavnosti bylo ovšem předvedeno tanců více.

První z Negriho pochodňových tanců, nazvaný Austria Felice (tedy Šťastné Rakousko), zatančila šestice vznešených milánských dam. Jména všech dam neznáme, víme, že sestavu vedla Lavinia Visconte-Vistarina.1)

Druhý tanec předevedla šestice milánských velmožů, oblečených v uherském stylu. Jsou známa i jejich jména: Filiberto, syn hraběte Antonia della Somaglia, hrabě Giacobo, syn hraběte Tatia Mandella, Ottavio, syn markýze Oratia Pallavicina, rytíř Gabrio, syn hraběte Gio. Battisty Serbellone, Aluigi Trotto a Fabrizio Melzi. Filiberto della Somaglia šestici pánů vedl.
Tento tanec nemá zvláštní název, Negri jej uvádí prostě jako "nový tanec" (BALLO NUOVO DELL'AUTTORE, DETTO DI SOPRA. Fatto da sei Cavalieri Milanesi, vestiti all'Ongaresca, dinanzi alle due Serenissime Altezze, což česky znamená NOVÝ TANEC AUTORA, UVEDENÉHO VÝŠE. Provedený šesti milánskými kavalíry, oblečenými po uhersku, před dvěma nejjasnějšími Výsostmi.)

1) KENDALL, G. Yvonne, Theatre, dance and music in late Cinquecento Milan, Early music, February 2004, s.83.

Kategorie: Encyklopedie | Enc-Cinquecento