Výuka tance - Empír

Vyobrazení pěti tanečních pozic, přejatých z barokního stylu, T. Wilson, Analysis of Country Dancing, 1811

Tance z doby Napoleona, Jane Austen a Johanna Wolfganga Goetha...

 

Společenský taneční repertoár z přelomu 18. a 19. století je velmi pestrý a zajímavý. Ne jedné straně přebírá některé formy z předchozích období baroka a rokoka a přetváří je podle vlivů současné módy, zároveň vznikají nové tance a po Evropě se jako novinky úspěšně šíří tance doposud tančené jen v určitých zemích - ze střední Evropy valčík, z Polska polonéza a mazur(ka)...

V oblibě stále zůstávají anglické Old country dances, známé ze sbírek pánů Playfordů a jejich následovníků. V období regency ovšem vznikalo velké množství módních country dances, běžně (několik desetiletí) vydávaných tiskem v laciných edicích jako např. Twenty Four Country Dances for the Year 1799. Tance tohoto typu byly ovšem dobře známy i na kontinentu, hlavně forma progresivních (prostupových) longways, tento typ např. nemohl chybět na vídeňských bálech. Tam se také běžně tančily tzv. Kontratänze, ovlivněné anglickými choreografiemi, k nimž komponovali hudbu i renomovaní skladatelé, včetně W. A. Mozarta.

Oblíbené bylo i kruhové uspořádání tanců. Z Francie zhruba ve druhé polovině 18. století přichází módní cotillion pro 4 páry, koncem století nahrazován propracovanější čtverylkou (quadrille), která v této době nastoupila svou triumfální pouť 19. stoletím. V 18. století se ovšem čtverylka ještě často tančila ve formaci pouhých dvou párů.

Zajímavý je přínos zemí dnešního Rakouska, kde se hodně využíval třídobý rytmus. Velmi populární byl Ländler, (někdy zaměňovaný s termínem Deutscher Tanz), v němž nacházíme odkaz barokní allemande (figury podtáčení a splétání rukou) i německých lidových tanců, stejně jako zřetelný vývoj k charakteristickému točivému pohybu valčíku. Ten se ve Vídni prosadil už v 80. letech, evropskou slávu získal po Vídeňském kongresu (1814-1815).

 

Hlavním tématem mých výukových kurzů a seminářů jsou:
"staré" a "módní" country dances (progresivní longway a další typy) z anglických pramenů;
třídobé tance střední Evropy - Ländler a raný valčík;
kruhové tance a kontratance různých evropských zemí,
k nimž lze zařadit i cotillion a francouzskou čtverylku.

Vycházím přitom z četných dochovaných dobových tanečních sbírek a pramenů - sbírky Playfordů, edice Fashionable Country Dances, práce Thomase Wilsona a další.

Hana Tillmanová

Zpět na výuka tance.