Branle

Tento výraz je zřejmě odvozen od francouzského slova branler – houpat, kývat se.

Má dva významy, označuje jednak taneční pohyb a jednak druh tance - bránly.

1. Branle jako taneční krok
V tancích 15. století výraz branle znamená taneční prvek používaný především v nízkém tanci (bassa danza). Jde při něm o kývání těla ze strany na stranu - v burgundských tancích je to nejspíš úkrok stranou na špičku (pohyb je vedený horem), přenesení váhy (není zcela jisté, zda se odlehčená noha má nebo nemá přinožit) stejným způsobem vrátit zpět a přinožit.

V italských tancích tento kývavý pohyb vedený horem s největší pravděpodobností není. Vyskytuje se v nich buďto krátký a spíše rychlý úkrok stranou zvaný continenza (něco jako simple stranou), nebo pomalý táhlý úkrok zvaný ripresa. (V tancích 16. století je ale continenza naopak úkrok táhlý a ripresa rychlý!)

2. Branle jako tanec
Branle (francouzsky též brandle, bransle, italsky brando, španělsky bran, anglicky bral, braul, brangill, brael, brantle, holandsky a německy brande, skotsky brail, brangl, česky pak bránl) je řetězový tanec s mnoha variantami, v němž se tanečníci střídavě pohybují doleva a doprava v zavřeném nebo otevřeném kruhu (půlkruhu).

Kategorie: Encyklopedie