Plurál Seguiti ordinarii.
Kroková variace používaná v italských balli 16. století. Italský výraz ordinario znamená jednak náležitý, obyčejný a jednak čtyřčtvrteční takt. A název této variace podle mě souvisí s obojím, jednak se provádí na délku taktu (čtyřčtvrťového, ale v některých tancích i šestičtvrťového), jednak jde v podstatě o obyčejnou přirozenou chůzi, ovšem s tanečním půvabem.
na 3 doby 3 kroky, na 4. dobu se zastaví1), bez přísunu(!) nohy2). Má se provádět poněkud hrdě, s pavím nadouváním. Může se tančit i v lichém rytmu, 6/4 - např. Bassa pompilia, popsaná v Carosově sbírce Il Ballarino:
1. krok na 1. dobu, 2. krok na 3. dobu, 3. krok na 4. dobu, na zbývající dvě doby se zastaví.
Tyto kroky slouží k pohybu kupředu nebo k otáčení, takže jich bývá více po sobě a nohy se plynule střídají – vychází vždy zadní noha. Je možné je provádět i s ostrou změnou směru, šikmo doprava a doleva – cikcak – pak se jim říká fiancheggiati – např. již zmíněná Bassa Pompilia, Ballo del Fiore.
Pozn.
Caroso ve své druhé sbírce Nobiltà di Dame uvádí trochu jiný popis, ani ten však podle mě jednoznačně nevyžaduje chůzi po špičkách. Najdeme u něj ale ještě další výraznou odlišnost, Seguito ordinario uvedený v této sbírce v Regoli 9 se má dělat pouze na dvě doby, a proto jej Caroso nazývá i Seguito breve.
1) V originále, u Carosa ve sbírce Il Ballarino i u Negriho je u 4. doby pokyn trattenersi, což znamená zdržet se, ovládnout se, meškat, prodlévat, dlít. Po delším hloubání a experimentování s tímto sledem kroků jsem dospěla k závěru, že by zastavení nemělo být příliš výrazné, ale že by seguiti ordinarii měly na sebe jakoby plynule navazovat - že se prostě na čtvrtou dobu jenom neudělá krok, ale tělo že se jakoby pohybuje dále, zvláště pak tehdy, když se dělá více seguiti ordinarii za sebou v rychlejším tempu. Je to ovšem jenom můj názor.
2) U nás je poměrně rozšířená varianta, kdy se tři kroky dělají na pološpičce a na poslední dobu se udělá plynulý pokles. Není mi známo, odkud toto provedení pochází, ale podle mého neodpovídá původním zápisům. Caroso, ve sbírce Il Ballarino i Negri tuto variaci popisují shodně (Carosův popis, Negriho popis), ale ani jeden se nezmiňuje o provádění na špičkách, nebo zvedání a klesání těla, což u jiných kroků dělávají.
Kategorie: Encyklopedie | Enc-Cinquecento