thumb|200px|right|Codex Mannesse (počátek 14. století), Universitätsbibiliothek Heidelberg Období minnesangu, které je snad možno datovat od 12. do 14. století) obohatilo taneční způsoby o nový prvek - dvornou službu dámě. Láska (minne) zjemněná do obdivu a zbožňování přivedla do popředí zájmu tance párové, zušlechtěné a změněné v obřadnou hru – rytíř se dámy dotýkal jen konečky prstů, nebo ji držel za cíp rukávu či šátek.
Párové tance bývaly někdy dvoudílné: po pomalé obřadné obchůzce dvojic či trojic následovala živější část, která mohla pantomimicky naznačovat milostnou hru, milostné blížení a unikání, typické byly jemné a půvabné pohyby rukou, ovlivněné žakéřstvím. V tancích se mohly objevit i skočné pasáže, ovšem prováděné jemně a půvabně. Tyto živější části se později vyvinuly v tzv. nachtanz.
Párové tance období minnesangu se staly prvním článkem vývoje dvorských tanců. Z řad trubadúrů, truvérů, minnesängrů vzešli anonymní autoři, předchůdci tanečních mistrů.
Zápisy tanců tohoto období se nedochovaly. Zůstala nám však vyobrazení, v nichž se dodnes zrcadlí ušlechtilá jemnost a graciéznost tanečního umění vyznavačů dvorné lásky a jejich zbožňovaných dam – zde je Heinrich von Stretlingen a jeho vyvolená.
Kategorie: Encyklopedie