Quadrille Française

Snad nejpopulárnější čtverylka 19. století. Česky byla zvána Francouzská čtverylka nebo prostě jen Čtverylka – takto ji uvádí i pražský taneční mistr Karel Link.1)

Jak už to u velmi populárních tanců bývá, ani Quadrille Française nemá jedinou do detailů ustálenou podobu a dokonce ani jednoznačně přesný počet částí (5 nebo 6) a počet tanečníků (2 páry nebo 4 páry). Její konkrétní podoba proto vždy závisela (a dodnes závisí) na rozhodnutí tanečního mistra.

Francouzská čtverylka vznikla spojením původně samostatných tanců, z nichž některé (Pantalon, Trenis) jsou s jistotou doložitelné už kolem roku 1800. Posléze se její forma ustálila do sestavy pěti částí v daném pořadí:
1. Le Pantalon
2. L'Eté
3. La Poule
4. La Trénis
5. La Finale

Není zcela jisté, kdy přesně ke zformování a obecnému přijetí této formy došlo, odhaduje se k druhé polovině 10. let 19. století.

Schematicky (pouze názvy figur, bez upřesňujících pokynů k provedení kroků a figur) je tato čtverylka zapsána v mnoha dobových sbírkách.

Během 19. století zůstaly bez podstatných změn první tři části. Čtvrtá část - La Trénis měla původně rozsah 40 taktů, později byla zkrácena na 24 taktů a někdy i byla vynechávána celá, pro údajnou podobnost s novou částí La Pastourelle, která byla přidána později, snad v průběhu 30.-40. let 19. století (zhruba v této době dochází i k zkracování části La Trénis). Někteří taneční mistři ovšem ponechávali obě; této formě čtverylky, která sestává ze šesti částí a bývala tančena hlavně ve střední Evropě (takto ji propagoval i Karel Link), se někdy říkávalo "vídeňská" verze.
Poslední část, původně zvaná jen La Finale, byla se vzrůstající oblibou kvapíku zcela změněna a tančila se pak jako párový kvapík s figurami, pod názvem La Saint-Simonienne.

Viz:

Kategorie: Encyklopedie