V plurálu Trabuchetti.
Taneční prvek italských balletti 16. století. Je popsán ve sbírkách Fabritia Carosa i Cesare Negriho.
Provedení:
Jednou nohou se provede malý úkrok či spíše skůček s doskočením na pološpičku, téměř zároveň se pata druhé nohy (ta zůstává ve vzduchu) přiblíží k patě stojné nohy, přitom jsou obě nohy (v koleni) protažené! Pohyb má být proveden hodně ostře – staccato.1)
Často jich bývá více za sebou se střídáním opačných směrů (Il conte dell’orco) nebo následuje jako závěr jiné řady kroků (Spagnoletta nuova), poslední trabuchetto zpravidla zůstává ve výdrži (ve stoji na špičce jedné nohy), což pro nezkušené tanečníky není snadné. Je to jeden z parádních kousků tanců 16. století a vyžaduje solidní průpravu.
Malé varování – bude-li úkrok stranou příliš veliký, více se (zbytečně) rozpohybuje těžiště, o to větší pak budou problémy s udržením rovnováhy.
A důrazné varování ze 16. století: oba taneční mistři si výslovně nepřejí, aby se přibližovaná noha táhla tak neotesaně, že by se jí člověk kopnul - tohoto zlozvyku je podle nich třeba se střežit.
1) Pozn. Vcelku není žádný důvod k tomu, aby přibližovaná noha svírala se stojnou nohou pravý úhel, jak můžeme občas někde vidět. Domnívám se, že to do historického tance zavlekli baleťáci.
Kategorie: Encyklopedie | Enc-Cinquecento