Komponované představení, kteřé bylo uspořádáno za vlády královny Kateřiny Medicejské 15. října 1581 v Louvru v Paříži. V historii baletu bývá považováno za první skutečné baletní představení. Představuje vrcholnou formu balletu de cour.
Důvodem této slávy byla velkolepá svatba: ženichem byl vévoda de Joyeuse, oblíbenec Jindřicha III, nevěstou královnina nevlastní sestra Marie Lotrinská.1) Hlavním tvůrcem celého představení byl Ital Belgioso Baltazarini (Balthasar de Beaujoyeulx), který vytvořil choreografii a vlastně i režii. Jako námět si vybral Čarodějku Kirké - L'Enchanteresse Circé.
Na představení se podílelo vícero umělců: autorem scénáře byl dvorní básník Chesnay, hudbu vytvořil de Beaulieu, dekorace a kostýmy navrhl dvorní malíř Patin. Tím poprvé v historii tance došlo ke sjednocení prvků tvořících taneční drama: libreta, hudby, výpravy, pantomimy a tance. To je dodnes základní podmínkou charakterizující balet.
V představení účinkovali nejvýznamnější dvořané v čele s královnou Luisou. Proto představení vešlo do historie pod názvem Ballet Comique de la Reine (nebo Royne), což znamená Komický královnin balet.
Novinkou bylo i uspořádání představení. Král a snoubenci seděli na pódiu v čele sálu a celé představení se hrálo směrem k nim - poprvé se hrálo na čtvrtou stěnu. Ostatní diváci byli umístěni na vyvýšených místech podél, Baltazarini proto využil bohatých možností horizontální choreografie.
V úvodu představení zajatec, kterému se podařilo uniknout ze zahrad Kirké, předstoupil před krále, vyslovil mu hold a žádal jej o pomoc pro ostatní zajatce. O jejich vysvobození se pak pokoušeli různí bohové, satyrové a nymfy, pod vedením královny. Nakonec zasáhl sám Jupiter a zničil čarodějku úderem blesku. V závěru všichni účinkující zatančili Grand ballet, jímž vzdali hold králi. Výstup se skládal ze čtyřiceti choreografických obrazců, vzájemně do sebe přecházejících. Jednotlivé scenérie (palác Kirké, les s Panovou jeskyní, zahrady Kirké) byly různě rozmístěny po sále, děj se podle potřeby přenášel z místa na místo. Byly využity i jevištní stroje - sestup Merkura z nebe, triumfální Minervin vůz letící vzduchem, Jupiter na orlu a blesk a hrom, který zničil Kirké.
1) Renesanční člověk a jeho svět, editor Eugenio Garin, kapitola IV – Dvořan, autor Peter Burke; nakl. Vyšehrad, spol. s r.o. 2003
Kategorie: Encyklopedie