Taneční prvek italských balli 16. století. Dá se zařadit mezi tvz. Cerimonie cavaleresche - kavalírské obřadnosti.
Italští taneční mistři Caroso a Negri rozlišují dvě:
Provedení - Puntata grave:
Na první dobu se udělá krok levou nohou lehce šikmo dopředu - Caroso i Negri píší, že špička levé nohy má být kousek před špičkou pravé a má být od ní vzdálena na 4 - 5 prstů. Tento krok se má provést hrdě, s pavím nadouváním.
Na druhou dobu se pak provede přísun pravé nohy do páru s levou, přitom se má ovšem snížit tělo, což znamená, že je třeba přitom pokrčit kolena, a při přísunu, který se má dělat jako závěr poklony Riverenza se má zase půvabně a elegantně pozvednout.
Provedení - Puntata ordinaria (minima):
Dělá se rychleji, na polovinu doby, která je vyměřena pro Puntata grave. První krok je stejný, v přísunu se tělo nesnižuje, ale když dojde pravá noha k levé, mají se trošku pozvednout paty a tělo, a zase půvabně klesnout zpět.
Puntata se dělá dopředu i dozadu, často následují dvě po sobě - obě dopředu (levou a pravou nohou), jedna dopředu a druhá dozadu, občas se dokonce mají udělat i dvě dozadu, např. v Negriho tanci So ben chi mi ha buon tempo. Velmi často ale směr vůbec upřesněn není.
Někdy v popisech tanců najdeme pokyn že se Puntata provádí bokem, chápu to jako nikoli jako provedení stranou, ale jako krok dopředu s bokem vytočeným vpřed.
Pozn.: U nás je poměrně rozšířená varianta, kdy se tělo výrazně snižuje už v prvním kroku a teprve v přísunu se pozvedá. Nevím, kde tato varianta vzala svůj původ, není ale v souladu s původními zápisy, podle nichž se snížení těla provádí až v přísunu nebo vůbec.
Kategorie: Enc-Cinquecento | Encyklopedie